Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach a japonský předseda vlády Šinzó Abe se během konferenčního hovoru 24. března dohodli na odložení Olympijských her kvůli neustále se měnící situaci kolem koronaviru COVID-19.
„Dohodli jsme se, že odložení je ta nejlepší cesta jak zajistit, aby byli atleti ve špičkové formě a jak zároveň garantovat bezpečnost diváků“ řekl japonský předseda vlády krátce po telekonferenci s Bachem.
„Hry musí být přeloženy na datum po roce 2020, zároveň však ne na později než léto 2021. Tím budeme schopni zajistit zdraví atletů, všech účastníků Olympijských her a mezinárodní komunity“ sdělila později společná zpráva Mezinárodního olympijského výboru a organizační komise olympijských her v Tokiu 2020. Zajímavostí pak je, že přeložené Olympijské a paralympijské hry nadále ponesou název Olympijské a paralympijské hry Tokio 2020, a to i přesto, že se budou konat až v roce 2021. Olympijský oheň zůstane v Japonsku jako pomyslný „maják naděje“ v těchto turbulentních dobách.
Pořadatelé se samozřejmě musí vypořádat nejen s obavami o mezinárodní komunitu. Hrozba tzv. druhé vlny koronaviru, která by mohla tvrdě dopadnout na domácí obyvatelstvo, nutí pořadatele k obezřetnosti. Japonsko má totiž dlouhodobě nejstarší populaci na světě. Momentálně fakta vypovídají o tom, že nepříliš kontaktní životní styl ubránil Japonsko, a zejména jeho starší obyvatelstvo, před masivním rozšířením pandemie, které by právě pořádání Olympijských her mohlo nastartovat. Často tak bývá srovnáváno s Itálií, která je pro zajímavost na druhém místě v žebříčku nejstarší populace na světě, a ve které právě díky velmi kontaktnímu životnímu stylu starší populace došlo k tak rozsáhlému rozšíření koronaviru COVID-19.
Ekonomické dopady přeložení Olympijských her, byť jen o rok, budou astronomické. Mezinárodní olympijský výbor společně s pořadateli proto hledá optimální cestu, která by pomohla snížit náklady spojené s přeložením. Logo Olympijských her 2020 zůstane stejné, veškerý již vyrobený merchandizing zůstane tedy aktuální. Na twitteru se například objevil ironický návrh na pozměnění loga obyčejným přeškrtnutím poslední nuly.
Pokud by se hry z nějakého důvodu nakonec přecijen konat nemohly, další posunutí podle Mezinárodního olympijského výboru nepřichází v úvahu a hry by byly musely být zrušeny.
V historii nalezneme hned několik příkladů, kdy byly Olympijské hry poznamenány vnějšími okolnostmi, nebo byly dokonce úplně zrušeny:
Letní olympijské hry v Berlíně (1916) – zrušeny z důvodu první světové války.
Zimní olympijské hry v Tokiu (1940) – není to poprvé, kdy si osud pohrál s Olympijskými hrami v Japonsku – tehdy byly zrušeny kvůli druhé čínsko-japonské válce.
Letní olympijské hry v Londýně (1944) – zrušeny kvůli druhé světové válce.
Letní olympijské hry v Mnichově (1972) – palestinská teroristická organizace Černé září zajala 11 reprezentantů Izraele a zabila je společně se zápodoněmeckým policistou. Hry byly po 34 hodinové pauze obnoveny, zbývající členové izraelského týmu odstoupili a neúčastnili se Olympijských her v Mnichově.
Letní olympijské hry v Moskvě (1980) – kvůli sovětské invazi do Afghánistánu (1979) byly hry bojkotovány velkou částí západních zemí.
Letní olympijské hry v Los Angeles (1984) – jako odveta byly bojkotovány Sovětským svazem a Východním blokem (kromě Rumunska a Jugoslávie), vč. Kuby, Etiopie a KLDR.
Letní olympijské hry v Atlantě (1996) – poznamenány teroristickým útokem 27. Července 1996, kdy výbuch zabil jednoho diváka a zranil dalších 110. Vlajky vlály na půl žerdi, hry však nebyly přerušeny.
No Comments