Koronavirová krize zahýbala a může zahýbat opravdu se vším. Citelně se dotkla a ještě dotkne mnoha menších firem ale i velikých korporací. Ojedinělé případy ani nejsou, že firmy nyní řeší, jak získat finanční prostředky a tedy krizi překonat i kroky a způsoby, které vůbec neplánovaly. Jednou z možností – u fungujících velkých firem, je například odprodej bytového podnikového fondu, kde zaměstnanci bydlí a byty užívají, třeba i řadu let, v rámci nájemní smlouvy. Co se po prodeji stane?
Nájem služebního bytu řeší občanský zákoník. Jak je to ale tedy v případě, že jste byt získali před desítkami let jako podnikový a podnik teď navíc byty prodal? Na konkrétní dotaz odpovídali Jiří Bárta a Evelína Weagová z bpv Braun Partners.
Obecně změna vlastníka nemovitosti nemá na nájemní vztah vliv, práva a povinnosti automaticky přecházejí na nového vlastníka. Pronajímatel tedy není oprávněn jednostranně změnit nájem z doby neurčité na dobu určitou.
Může nový vlastník zvýšit nájemné?
Pronajímatel může zvýšení nájemného navrhnout až do výše srovnatelné s nájemným obvyklým v daném místě, maximálně však může být nájemné zvýšeno o 20 procent a to včetně všech jiných zvýšení v posledních třech letech. Návrh musí být písemný. V případě, že se zvýšením nájemného budete souhlasit, začnete zvýšené nájemné platit počínaje třetím kalendářním měsícem od doručení návrhu.zavřít ×
Jak se mám bránit zvýšení nájemného?
Pokud se zvýšením nájemného nebudete souhlasit, nejste povinna tento nesouhlas jakkoli aktivně projevit. Zákon totiž stanoví, že pokud nájemce nedoručí pronajímateli do dvou měsíců od jeho návrhu na zvýšení písemný souhlas, tak je pronajímatel pouze oprávněn ve lhůtě dalších tří měsíců podat návrh na určení obvyklého nájemného soudem. Jiným způsobem nemůže zvýšení nájemného dosáhnout.
Říká se, že nás všechny vystěhují, protože jako důchodci na podnikové byty nemáme právo. Je to pravda?
Dříve užívaný institut „podnikových bytů“ definitivně zanikl v roce 1992 novelou občanského zákoníku, kdy se na základě přechodných ustanovení změnil na nájem služebního bytu. Současné znění občanského zákoníku také obsahuje speciální úpravu nájmu služebního bytu, nicméně předchozí právní úprava byla pro nájemce výhodnější. Odchodem do důchodu se služební nájem automaticky změnil na obecný nájem bytu na dobu neurčitou. Pokud chtěl pronajímatel v takovém případě vypovědět nájemní smlouvu, musel k tomu získat přivolení soudu a dokonce zajistit nájemci přiměřenou bytovou náhradu.
Dnes platí, že nájem služebního bytu skončí měsíc po skončení pracovního poměru, ledaže by ke skončení pracovního poměru byl vážný důvod (což je například právě odchod do starobního důchodu) – v takovém případě nájem skončí uplynutím dvou let od okamžiku, kdy nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele.
Vzhledem k datu účinnosti nového občanského zákoníku je pro posouzení případného přechodu nájmu rozhodující datum odchodu do důchodu. Pokud jste do starobního důchodu odešla před 1.1.2014, nájem služebního bytu se automaticky změnil na nájem bytu na dobu neurčitou. Pokud jste však do důchodu odešla po 1.1.2014, tak vám nájem skončil uplynutím dvou let od odchodu do starobního důchodu. Institut bytové náhrady nebyl do nového občanské zákoníku převzat, tudíž pronajímatel není povinen vám hledat jiné bydlení.
A pokud vás pronajímatel ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy měl nájem skončit, nevyzval k opuštění bytu, tak se nájem automaticky prodloužil o další dva roky.
zdroj: iDnes
No Comments